Webová stránka byla vytvořena pomocí on-line webgenerátoru WebSnadno.cz
Stránka 1 z 17
STANOVY
Českého rybářského svazu, z. s.
Část I.
§ 1
Základní ustanovení
1) Český rybářský svaz, z. s. (dále jen „Svaz“ nebo „ČRS“) je samosprávný a dobrovolný
svazek členů ve smyslu zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění.
2) Svaz má postavení samostatné právnické osoby a vyvíjí svou činnost v souladu s těmito
Stanovami a obecně platnými právními předpisy.
3) Sídlem hlavního spolku Svazu je Praha 10 – Vinohrady, Nad olšinami 282/31.
4) Spolek vystupuje pod názvem Český rybářský svaz, z. s. Jeho pobočné spolky vystupují
pod názvy:
- Český rybářský svaz, z. s., ............ územní svaz ...............
- Český rybářský svaz, z. s., ......... místní organizace ............
5) ČRS jako celek, místní organizace a územní svazy jsou svéprávné a mají vlastní právní
osobnost. Mohou v plném rozsahu nabývat práva a závazky, pokud to není v rozporu
s posláním Svazu a obecně závaznými právními předpisy.
6) Za dluhy pobočného spolku hlavní spolek neodpovídá a ani neručí.
7) Stanovy Svazu upravují poslání Svazu, členství ve Svazu, práva a povinnosti jeho členů,
kárná opatření, strukturu a orgány Svazu a zásady hospodaření Svazu.
8) Jednací řád Svazu upravuje zejména způsob a formu jednání a rozhodování orgánů
Svazu a pobočných spolků, volby a doplňování volených orgánů Svazu a pobočných
spolků, způsob a formu vedení seznamu členů a vyloučených členů.
§ 2
Poslání Svazu a předmět hlavní činnosti
Posláním Svazu je zejména:
1) Výkon rybářství ve smyslu zákona o rybářství, tj. chov, zušlechťování, ochrana a lov
ryb, popřípadě vodních organismů, v rybníkářství nebo při výkonu rybářského práva.
2) Provozování akvakultury, ochrana přírody, čistoty vod, životního prostředí, propagace
rybářství a ochrany přírody ve veřejnosti.
3) Aktivní účast na výchově dětí a mládeže v oboru rybářství a rybářského sportu, ochrany
přírody, čistoty vod a životního prostředí.
4) Vytváření podmínek pro zapojení osob se zdravotním postižením nebo osob zdravotně
znevýhodněných do činnosti Svazu.
Stránka 2 z 17
5) Rozvíjení a popularizování rybářského sportu, organizace rybářských soutěží a účast
v nich na všech úrovních.
6) Spolupráce s českými i zahraničními institucemi, organizacemi a orgány, jejichž činnost
se dotýká rybářství, rybářského sportu, ochrany přírody a životního prostředí.
7) Vytváření podmínek pro činnost pobočných spolků a členů Svazu. Za tím účelem:
a) ctít historii a tradice v rybářství a vést členy k jejich respektování a rozvíjení,
b) poskytovat metodickou pomoc, vydávat odborné publikace a časopisy, výukové
a informační materiály a zajišťovat jejich distribuci, organizovat odborné kursy,
školení, zkoušky,
c) poskytovat služby včetně nákupu a distribuce rybích násad pro další produkci a pro
zarybňování rybářských revírů,
d) využívat získané dotační prostředky.
8) Svaz i jeho pobočné spolky realizují své poslání i jako veřejně prospěšné.
9) K zajištění svého poslání mohou Svaz i jeho pobočné spolky vykonávat obchodní
(podnikatelskou) činnost a podpůrné služby v souladu s právními předpisy.
10) Posláním Svazu je zajistit realizaci činností, které spolu vzájemně souvisejí, jsou
systematicky propojené a tvoří předmět jeho hlavní činnosti.
§ 3
Členství
1) Členem Svazu se mohou stát fyzické osoby.
2) Členové Svazu jsou řádní a čestní. Dokladem řádného a čestného členství je platný
členský průkaz.
3) Řádní členové jsou:
a) dospělí
- od začátku kalendářního roku, v němž dosáhnou 19 let věku,
b) mládež
- od začátku kalendářního roku, v němž dosáhnou 16 let věku, do konce
kalendářního roku, v němž dosáhnou 18 let věku,
c) děti
- od začátku povinné školní docházky do konce kalendářního roku, v němž
dosáhnou 15 let věku.
4) O přijetí za:
a) řádného člena rozhoduje výbor místní organizace,
b) čestného člena místní organizace rozhoduje výbor místní organizace,
čestného člena územního svazu rozhoduje výbor územního svazu,
čestného člena ČRS rozhoduje Republiková rada.
Stránka 3 z 17
5) Členský příspěvek se skládá:
a) z jednorázového vstupního peněžního příspěvku (zápisné), schváleného členskou
schůzí místní organizace,
b) z pravidelného peněžního příspěvku (členské známky) schvalovaného
Republikovým sněmem,
c) z pracovního ročního příspěvku, který je možné nahradit finančně,
d) z úplaty za vydanou povolenku k lovu ryb, stanovenou uživatelem revíru,
e) z mimořádného členského příspěvku schvalovaného Republikovým sněmem,
územní konferencí nebo členskou schůzí.
Ustanovení § 3 odst. 5 písm. c) se nevztahuje na děti do 15 let.
6) Chce-li si člen zachovat pouze prosté členství, je povinen zaplatit části členského
příspěvku uvedené v § 3 odst. 5 písm. b), e).
7) Člen může být organizován pouze v jedné místní organizaci, zpravidla nejblíže místu
trvalého bydliště. Hostování v jiné místní organizaci není vyloučeno.
8) O hostování člena z jiné místní organizace rozhoduje výbor hostovské místní
organizace, který je povinen bez zbytečného odkladu o hostování informovat místní
organizaci, ve které je člen organizován.
9) Na člena, kterému bylo umožněno hostování v jiné místní organizaci, se vztahují při
tomto hostování ustanovení § 3 odst. 5, § 4 odst. 1 písm. a), d), f) a odst. 2 Stanov.
10) Člen, který hostuje v jiné místní organizaci, podléhá pravomoci kárného orgánu místní
organizace, jejíž je členem a územního svazu, ve které je místní organizace sdružena.
11) Členství zaniká:
a) vystoupením,
b) zrušením členství pro nezaplacení pravidelného peněžního příspěvku podle § 3 odst.
5 písm. b) do konce dubna příslušného roku,
c) vyloučením,
d) smrtí.
12) Odejmout čestné členství nebo zrušit hostování může ten orgán, který čestného člena
přijal nebo o hostování rozhodl.
13) Ten, kdo byl vyloučen z ČRS nebo MRS, nemůže být po dobu kárného opatření
vyloučení přijat za člena ČRS; rovněž ani ten, proti němuž bylo zahájeno před
ukončením členství kárné řízení.
14) ČRS a jeho organizační jednotky vedou seznam svých členů a po dobu pěti let i seznam
vyloučených členů a členů, proti nimž bylo zahájeno před ukončením členství kárné
řízení. Seznam členů je přístupný pouze členům Svazu; jinak jen v zákonem
stanovených případech. Podrobnosti stanoví Jednací řád.
Stránka 4 z 17
§ 4
Práva a povinnosti členů
1) Člen má tato práva:
a) zúčastňovat se jednání členské schůze,
b) hlasovat na členské schůzi,
c) volit a být volen do všech orgánů Svazu,
d) po vydání povolenky vykonávat rybářské právo. Vyloučenému členovi nesmí být
umožněn lov ryb po dobu kárného opatření vyloučení z ČRS nebo MRS,
e) účastnit se ostatních činností Svazu,
f) obracet se na orgány Svazu se svými podněty, návrhy, dotazy a stížnostmi.
Podrobnosti stanoví Jednací řád.
2) Člen má tyto základní povinnosti:
a) dodržovat Stanovy ČRS, Jednací řád ČRS a plnit rozhodnutí orgánů Svazu,
b) dodržovat obecně závazné právní předpisy o rybářství a ochraně přírody, bližší
podmínky výkonu rybářského práva (rybářské řády),
c) platit členské příspěvky ve stanoveném termínu,
d) do 15 dnů po skončení platnosti povolenky k lovu vracet řádně vyplněný oddíl II.
povolenky k lovu uživateli rybářského revíru, který povolenku vydal,
e) vystříhat se všeho, co by poškodilo dobré jméno Svazu a jeho organizačních
jednotek a narušovalo rybářskou etiku, vzájemný respekt ve vztazích mezi rybáři,
rybářskými organizacemi a chránit majetek Svazu.
Ustanovení odst. 1 písm. b), c) se nevztahuje na děti a mládež.
Ustanovení odst. 1 písm. b), c), a odst. 2 písm. c), se nevztahuje na čestné členy.
§ 5
Kárná opatření
1) Kárné provinění je zaviněné nesplnění členských povinností uvedených v § 4 odst. 2
Stanov. Stejně tak se za kárné provinění považuje maření výkonu kárného opatření.
Mařením výkonu kárného opatření se rozumí nerespektování rozhodnutí kárného
orgánu.
2) Za kárné provinění může být řádným členům uloženo některé z těchto kárných opatření:
a) důtka,
b) zákaz lovu ryb,
c) odnětí svazových vyznamenání,
d) vyloučení z ČRS až na dobu 5 let.
3) Odpovědnost za kárné provinění zaniká uplynutím doby 1 roku od spáchání kárného
provinění. Běh promlčecí doby se zahájením kárného řízení přerušuje.
Stránka 5 z 17
4) Kárné opatření lze uložit rozhodnutím:
a) příkazce územního svazu,
b) dozorčí komise místní organizace,
c) kárného senátu územního svazu,
d) dozorčí komise územního svazu,
e) výboru místní organizace,
f) výboru územního svazu.
5) Příkazce územního svazu rozhoduje v prvním stupni o kárných proviněních za
nesplnění členských povinností uvedených v § 4 odst. 2 písm. b) Stanov vydáním
kárného příkazu.
6) Kárný příkaz lze vydat v případě, kdy skutkový stav je spolehlivě zjištěn z podaného
návrhu na zahájení kárného řízení či připojených důkazů; není-li skutkový stav
spolehlivě zjištěn, nebo hrozí-li členovi uložení kárného opatření vyloučení z ČRS,
příkazce postoupí bezodkladně věc kárnému senátu územního svazu, který věc projedná
jako kárný orgán prvního stupně. O postoupení věci příkazce podezřelého z kárného
provinění bezodkladně vyrozumí.
7) Kárným příkazem lze uložit kárné opatření podle odst. 2 písm. a), b).
8) Proti kárnému příkazu lze podat ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho doručení, odvolání. O
odvolání rozhoduje kárný senát územního svazu, jako kárný orgán druhého stupně. Proti
tomuto rozhodnutí kárného senátu není odvolání přípustné.
9) Dozorčí komise místní organizace rozhoduje v prvním stupni o kárném provinění za
nesplnění členských povinností uvedených v § 4 odst. 2 písm. a), d), e) Stanov.
10) Proti rozhodnutí dozorčí komise místní organizace lze podat ve lhůtě do 15 dnů ode dne
jeho doručení odvolání. O odvolání rozhoduje výbor místní organizace. Proti tomuto
rozhodnutí výboru místní organizace není odvolání přípustné.
11) Kárný senát územního svazu rozhoduje v prvním stupni o věcech postoupených
příkazcem dle § 5 odst. 6.
12) Proti těmto rozhodnutím kárného senátu, který rozhoduje v prvním stupni, lze podat ve
lhůtě do 15 dnů od jeho doručení odvolání. O odvolání rozhoduje dozorčí komise
územního svazu. Proti tomuto rozhodnutí dozorčí komise územního svazu není odvolání
přípustné.
13) O kárném provinění za nesplnění členských povinností uvedených v § 4 odst. 2 Stanov:
a) člena dozorčí komise místní organizace rozhoduje v prvním stupni kárný senát
územního svazu; o odvolání rozhoduje dozorčí komise územního svazu,
b) člena dozorčí komise územního svazu rozhoduje v prvním stupni kárný senát
územního svazu; o odvolání rozhoduje výbor územního svazu,
c) člena kárného senátu územního svazu rozhoduje v prvním stupni dozorčí komise
územního svazu; o odvolání rozhoduje výbor územního svazu,
Stránka 6 z 17
d) příkazce územního svazu nebo jeho zástupce rozhoduje v prvním stupni kárný
senát územního svazu; o odvolání rozhoduje výbor územního svazu.
14) Pravomocné rozhodnutí o uložení kárného opatření vyloučení z ČRS vždy přezkoumá
výbor územního svazu a postoupí je na vědomí Republikové dozorčí radě.
15) Rozhodnutí kárných orgánů v prvním stupni nemají, vyjma uložení kárného opatření
vyloučení člena z ČRS, odkladný účinek, ledaže by o odkladu vykonatelnosti kárný
orgán rozhodl.
16) Člen, kterému bylo uloženo kárné opatření kárným orgánem územního svazu v prvním
stupni je povinen uhradit náklady řízení částkou 200,- Kč.
17) Podá-li člen odvolání proti rozhodnutí kárného orgánu územního svazu, je povinen
spolu s odvoláním uhradit náklady odvolacího řízení částkou 2 000 Kč; nebudou-li tyto
náklady řízení uhrazeny, bude odvolací řízení zastaveno.
18) Není-li v řízení zjištěno, že jednání podezřelého z kárného provinění naplňuje znaky
skutkové podstaty kárného provinění, uhrazené náklady kárného řízení budou vráceny.
19) Při rozhodování o kárném opatření bere kárný orgán v úvahu charakter porušení
členských povinností, zda se ho člen dopustil úmyslně či z nedbalosti. Přihlédne také
k dosavadnímu průběhu členství toho, kdo se porušení povinností dopustil.
20) Kárné orgány jsou při ukládání kárných opatření vázány sazebníkem kárných opatření
vydaných Republikovou radou, v jehož mezích kárná provinění individuálně posuzují a
rozhodují.
21) Podrobnosti průběhu kárného řízení stanoví Jednací řád ČRS.
ČÁST II.
§ 6
Struktura a orgány Svazu
1) Členové Svazu se sdružují v místních organizacích.
2) Členská schůze volí členy výboru místní organizace (případně předsedu), členy její
dozorčí komise, delegáty na územní konferenci a navrhuje delegáty do Republikového
sněmu.
3) Územní konference volí členy výboru, předsedu územního svazu a členy územní
dozorčí komise. Dále volí svého zástupce do Republikové rady, Republikové dozorčí
rady a delegáty do Republikového sněmu a jejich náhradníky.
4) Vrcholným orgánem Svazu je Republikový sněm, který tvoří delegáti zvolení
na konferencích územních svazů a členové Republikové rady.
5) Republikový sněm volí předsedu Svazu.
Stránka 7 z 17
6) Orgány Svazu vykonávají svou působnost v rozsahu určeném Stanovami. Jednání
orgánů upravuje Jednací řád ČRS.
7) Volební období do všech orgánů Svazu je čtyřleté. Po uplynutí funkčního období,
do doby volby nového orgánu, vykonává nadále pravomoci stávající orgán. Volby
nového orgánu se musí konat nejpozději do dvou měsíců, jinak mandát zaniká.
8) Nelze-li z důvodů uvedených v § 23 dodržet volební období a postup ustanovování
všech orgánů spolku uvedený v § 6 odst. 7, prodlužuje se funkční období volených
orgánů na nezbytně nutnou dobu; o opatřeních směřujících k provedení těchto voleb
v hlavním spolku i pobočných spolcích rozhodne Republiková rada.
9) V průběhu volebního období může funkcionáře odvolat ten orgán, který jej zvolil.
10) Člen nesmí vykonávat více funkcí, jsou-li tyto funkce ve vzájemném kontrolním vztahu.
Takové funkce nesmějí vykonávat ani členové či jiné osoby, které jsou podle obecně
závazných právních předpisů považovány za osoby blízké.
Funkcionáři jsou povinni vykonávat svoji funkci tak, aby nedocházelo ke střetu mezi
jejich osobními zájmy a zájmy, které jsou povinni z titulu své funkce prosazovat nebo
hájit.
Funkcionář je povinen zdržet se každého jednání, při kterém mohou jeho osobní zájmy
ovlivnit výkon jeho funkce.
Osobním zájmem se rozumí takový zájem, který přináší funkcionáři, osobě blízké podle
obecných právních předpisů funkcionáře, právnické osobě ovládané funkcionářem nebo
osobou blízkou funkcionáře zvýšení majetku, majetkového nebo jiného prospěchu,
zamezení vzniku případného snížení majetkového nebo jiného prospěchu nebo jinou
výhodu.
§ 7
Místní organizace a její orgány
1) Místní organizace jsou základními organizačními jednotkami Svazu.
2) Ke vzniku místní organizace Svazu je třeba souhlasu výboru územního svazu.
3) Návrh na zřízení místní organizace předkládá výboru územního svazu přípravný výbor
zájemců s potřebným odůvodněním. Podrobnosti stanoví Jednací řád.
4) Orgány místní organizace jsou:
a) členská schůze,
b) výbor,
c) dozorčí komise.
5) Místní organizace Svazu se může rozdělit, sloučit, nebo zaniknout, usnese-li se na tom
členská schůze.
STANOVY
Českého rybářského svazu, z. s.
Část I.
§ 1
Základní ustanovení
1) Český rybářský svaz, z. s. (dále jen „Svaz“ nebo „ČRS“) je samosprávný a dobrovolný
svazek členů ve smyslu zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění.
2) Svaz má postavení samostatné právnické osoby a vyvíjí svou činnost v souladu s těmito
Stanovami a obecně platnými právními předpisy.
3) Sídlem hlavního spolku Svazu je Praha 10 – Vinohrady, Nad olšinami 282/31.
4) Spolek vystupuje pod názvem Český rybářský svaz, z. s. Jeho pobočné spolky vystupují
pod názvy:
- Český rybářský svaz, z. s., ............ územní svaz ...............
- Český rybářský svaz, z. s., ......... místní organizace ............
5) ČRS jako celek, místní organizace a územní svazy jsou svéprávné a mají vlastní právní
osobnost. Mohou v plném rozsahu nabývat práva a závazky, pokud to není v rozporu
s posláním Svazu a obecně závaznými právními předpisy.
6) Za dluhy pobočného spolku hlavní spolek neodpovídá a ani neručí.
7) Stanovy Svazu upravují poslání Svazu, členství ve Svazu, práva a povinnosti jeho členů,
kárná opatření, strukturu a orgány Svazu a zásady hospodaření Svazu.
8) Jednací řád Svazu upravuje zejména způsob a formu jednání a rozhodování orgánů
Svazu a pobočných spolků, volby a doplňování volených orgánů Svazu a pobočných
spolků, způsob a formu vedení seznamu členů a vyloučených členů.
§ 2
Poslání Svazu a předmět hlavní činnosti
Posláním Svazu je zejména:
1) Výkon rybářství ve smyslu zákona o rybářství, tj. chov, zušlechťování, ochrana a lov
ryb, popřípadě vodních organismů, v rybníkářství nebo při výkonu rybářského práva.
2) Provozování akvakultury, ochrana přírody, čistoty vod, životního prostředí, propagace
rybářství a ochrany přírody ve veřejnosti.
3) Aktivní účast na výchově dětí a mládeže v oboru rybářství a rybářského sportu, ochrany
přírody, čistoty vod a životního prostředí.
4) Vytváření podmínek pro zapojení osob se zdravotním postižením nebo osob zdravotně
znevýhodněných do činnosti Svazu.
5) Rozvíjení a popularizování rybářského sportu, organizace rybářských soutěží a účast
v nich na všech úrovních.
6) Spolupráce s českými i zahraničními institucemi, organizacemi a orgány, jejichž činnost
se dotýká rybářství, rybářského sportu, ochrany přírody a životního prostředí.
7) Vytváření podmínek pro činnost pobočných spolků a členů Svazu. Za tím účelem:
a) ctít historii a tradice v rybářství a vést členy k jejich respektování a rozvíjení,
b) poskytovat metodickou pomoc, vydávat odborné publikace a časopisy, výukové
a informační materiály a zajišťovat jejich distribuci, organizovat odborné kursy,
školení, zkoušky,
c) poskytovat služby včetně nákupu a distribuce rybích násad pro další produkci a pro
zarybňování rybářských revírů,
d) využívat získané dotační prostředky.
8) Svaz i jeho pobočné spolky realizují své poslání i jako veřejně prospěšné.
9) K zajištění svého poslání mohou Svaz i jeho pobočné spolky vykonávat obchodní
(podnikatelskou) činnost a podpůrné služby v souladu s právními předpisy.
10) Posláním Svazu je zajistit realizaci činností, které spolu vzájemně souvisejí, jsou
systematicky propojené a tvoří předmět jeho hlavní činnosti.
§ 3
Členství
1) Členem Svazu se mohou stát fyzické osoby.
2) Členové Svazu jsou řádní a čestní. Dokladem řádného a čestného členství je platný
členský průkaz.
3) Řádní členové jsou:
a) dospělí
- od začátku kalendářního roku, v němž dosáhnou 19 let věku,
b) mládež
- od začátku kalendářního roku, v němž dosáhnou 16 let věku, do konce
kalendářního roku, v němž dosáhnou 18 let věku,
c) děti
- od začátku povinné školní docházky do konce kalendářního roku, v němž
dosáhnou 15 let věku.
4) O přijetí za:
a) řádného člena rozhoduje výbor místní organizace,
b) čestného člena místní organizace rozhoduje výbor místní organizace,
čestného člena územního svazu rozhoduje výbor územního svazu,
čestného člena ČRS rozhoduje Republiková rada.
5) Členský příspěvek se skládá:
a) z jednorázového vstupního peněžního příspěvku (zápisné), schváleného členskou
schůzí místní organizace,
b) z pravidelného peněžního příspěvku (členské známky) schvalovaného
Republikovým sněmem,
c) z pracovního ročního příspěvku, který je možné nahradit finančně,
d) z úplaty za vydanou povolenku k lovu ryb, stanovenou uživatelem revíru,
e) z mimořádného členského příspěvku schvalovaného Republikovým sněmem,
územní konferencí nebo členskou schůzí.
Ustanovení § 3 odst. 5 písm. c) se nevztahuje na děti do 15 let.
6) Chce-li si člen zachovat pouze prosté členství, je povinen zaplatit části členského
příspěvku uvedené v § 3 odst. 5 písm. b), e).
7) Člen může být organizován pouze v jedné místní organizaci, zpravidla nejblíže místu
trvalého bydliště. Hostování v jiné místní organizaci není vyloučeno.
8) O hostování člena z jiné místní organizace rozhoduje výbor hostovské místní
organizace, který je povinen bez zbytečného odkladu o hostování informovat místní
organizaci, ve které je člen organizován.
9) Na člena, kterému bylo umožněno hostování v jiné místní organizaci, se vztahují při
tomto hostování ustanovení § 3 odst. 5, § 4 odst. 1 písm. a), d), f) a odst. 2 Stanov.
10) Člen, který hostuje v jiné místní organizaci, podléhá pravomoci kárného orgánu místní
organizace, jejíž je členem a územního svazu, ve které je místní organizace sdružena.
11) Členství zaniká:
a) vystoupením,
b) zrušením členství pro nezaplacení pravidelného peněžního příspěvku podle § 3 odst.
5 písm. b) do konce dubna příslušného roku,
c) vyloučením,
d) smrtí.
12) Odejmout čestné členství nebo zrušit hostování může ten orgán, který čestného člena
přijal nebo o hostování rozhodl.
13) Ten, kdo byl vyloučen z ČRS nebo MRS, nemůže být po dobu kárného opatření
vyloučení přijat za člena ČRS; rovněž ani ten, proti němuž bylo zahájeno před
ukončením členství kárné řízení.
14) ČRS a jeho organizační jednotky vedou seznam svých členů a po dobu pěti let i seznam
vyloučených členů a členů, proti nimž bylo zahájeno před ukončením členství kárné
řízení. Seznam členů je přístupný pouze členům Svazu; jinak jen v zákonem
stanovených případech. Podrobnosti stanoví Jednací řád.
§ 4
Práva a povinnosti členů
1) Člen má tato práva:
a) zúčastňovat se jednání členské schůze,
b) hlasovat na členské schůzi,
c) volit a být volen do všech orgánů Svazu,
d) po vydání povolenky vykonávat rybářské právo. Vyloučenému členovi nesmí být
umožněn lov ryb po dobu kárného opatření vyloučení z ČRS nebo MRS,
e) účastnit se ostatních činností Svazu,
f) obracet se na orgány Svazu se svými podněty, návrhy, dotazy a stížnostmi.
Podrobnosti stanoví Jednací řád.
2) Člen má tyto základní povinnosti:
a) dodržovat Stanovy ČRS, Jednací řád ČRS a plnit rozhodnutí orgánů Svazu,
b) dodržovat obecně závazné právní předpisy o rybářství a ochraně přírody, bližší
podmínky výkonu rybářského práva (rybářské řády),
c) platit členské příspěvky ve stanoveném termínu,
d) do 15 dnů po skončení platnosti povolenky k lovu vracet řádně vyplněný oddíl II.
povolenky k lovu uživateli rybářského revíru, který povolenku vydal,
e) vystříhat se všeho, co by poškodilo dobré jméno Svazu a jeho organizačních
jednotek a narušovalo rybářskou etiku, vzájemný respekt ve vztazích mezi rybáři,
rybářskými organizacemi a chránit majetek Svazu.
Ustanovení odst. 1 písm. b), c) se nevztahuje na děti a mládež.
Ustanovení odst. 1 písm. b), c), a odst. 2 písm. c), se nevztahuje na čestné členy.
§ 5
Kárná opatření
1) Kárné provinění je zaviněné nesplnění členských povinností uvedených v § 4 odst. 2
Stanov. Stejně tak se za kárné provinění považuje maření výkonu kárného opatření.
Mařením výkonu kárného opatření se rozumí nerespektování rozhodnutí kárného
orgánu.
2) Za kárné provinění může být řádným členům uloženo některé z těchto kárných opatření:
a) důtka,
b) zákaz lovu ryb,
c) odnětí svazových vyznamenání,
d) vyloučení z ČRS až na dobu 5 let.
3) Odpovědnost za kárné provinění zaniká uplynutím doby 1 roku od spáchání kárného
provinění. Běh promlčecí doby se zahájením kárného řízení přerušuje.
4) Kárné opatření lze uložit rozhodnutím:
a) příkazce územního svazu,
b) dozorčí komise místní organizace,
c) kárného senátu územního svazu,
d) dozorčí komise územního svazu,
e) výboru místní organizace,
f) výboru územního svazu.
5) Příkazce územního svazu rozhoduje v prvním stupni o kárných proviněních za
nesplnění členských povinností uvedených v § 4 odst. 2 písm. b) Stanov vydáním
kárného příkazu.
6) Kárný příkaz lze vydat v případě, kdy skutkový stav je spolehlivě zjištěn z podaného
návrhu na zahájení kárného řízení či připojených důkazů; není-li skutkový stav
spolehlivě zjištěn, nebo hrozí-li členovi uložení kárného opatření vyloučení z ČRS,
příkazce postoupí bezodkladně věc kárnému senátu územního svazu, který věc projedná
jako kárný orgán prvního stupně. O postoupení věci příkazce podezřelého z kárného
provinění bezodkladně vyrozumí.
7) Kárným příkazem lze uložit kárné opatření podle odst. 2 písm. a), b).
8) Proti kárnému příkazu lze podat ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho doručení, odvolání. O
odvolání rozhoduje kárný senát územního svazu, jako kárný orgán druhého stupně. Proti
tomuto rozhodnutí kárného senátu není odvolání přípustné.
9) Dozorčí komise místní organizace rozhoduje v prvním stupni o kárném provinění za
nesplnění členských povinností uvedených v § 4 odst. 2 písm. a), d), e) Stanov.
10) Proti rozhodnutí dozorčí komise místní organizace lze podat ve lhůtě do 15 dnů ode dne
jeho doručení odvolání. O odvolání rozhoduje výbor místní organizace. Proti tomuto
rozhodnutí výboru místní organizace není odvolání přípustné.
11) Kárný senát územního svazu rozhoduje v prvním stupni o věcech postoupených
příkazcem dle § 5 odst. 6.
12) Proti těmto rozhodnutím kárného senátu, který rozhoduje v prvním stupni, lze podat ve
lhůtě do 15 dnů od jeho doručení odvolání. O odvolání rozhoduje dozorčí komise
územního svazu. Proti tomuto rozhodnutí dozorčí komise územního svazu není odvolání
přípustné.
13) O kárném provinění za nesplnění členských povinností uvedených v § 4 odst. 2 Stanov:
a) člena dozorčí komise místní organizace rozhoduje v prvním stupni kárný senát
územního svazu; o odvolání rozhoduje dozorčí komise územního svazu,
b) člena dozorčí komise územního svazu rozhoduje v prvním stupni kárný senát
územního svazu; o odvolání rozhoduje výbor územního svazu,
c) člena kárného senátu územního svazu rozhoduje v prvním stupni dozorčí komise
územního svazu; o odvolání rozhoduje výbor územního svazu,
d) příkazce územního svazu nebo jeho zástupce rozhoduje v prvním stupni kárný
senát územního svazu; o odvolání rozhoduje výbor územního svazu.
14) Pravomocné rozhodnutí o uložení kárného opatření vyloučení z ČRS vždy přezkoumá
výbor územního svazu a postoupí je na vědomí Republikové dozorčí radě.
15) Rozhodnutí kárných orgánů v prvním stupni nemají, vyjma uložení kárného opatření
vyloučení člena z ČRS, odkladný účinek, ledaže by o odkladu vykonatelnosti kárný
orgán rozhodl.
16) Člen, kterému bylo uloženo kárné opatření kárným orgánem územního svazu v prvním
stupni je povinen uhradit náklady řízení částkou 200,- Kč.
17) Podá-li člen odvolání proti rozhodnutí kárného orgánu územního svazu, je povinen
spolu s odvoláním uhradit náklady odvolacího řízení částkou 2 000 Kč; nebudou-li tyto
náklady řízení uhrazeny, bude odvolací řízení zastaveno.
18) Není-li v řízení zjištěno, že jednání podezřelého z kárného provinění naplňuje znaky
skutkové podstaty kárného provinění, uhrazené náklady kárného řízení budou vráceny.
19) Při rozhodování o kárném opatření bere kárný orgán v úvahu charakter porušení
členských povinností, zda se ho člen dopustil úmyslně či z nedbalosti. Přihlédne také
k dosavadnímu průběhu členství toho, kdo se porušení povinností dopustil.
20) Kárné orgány jsou při ukládání kárných opatření vázány sazebníkem kárných opatření
vydaných Republikovou radou, v jehož mezích kárná provinění individuálně posuzují a
rozhodují.
21) Podrobnosti průběhu kárného řízení stanoví Jednací řád ČRS.
ČÁST II.
§ 6
Struktura a orgány Svazu
1) Členové Svazu se sdružují v místních organizacích.
2) Členská schůze volí členy výboru místní organizace (případně předsedu), členy její
dozorčí komise, delegáty na územní konferenci a navrhuje delegáty do Republikového
sněmu.
3) Územní konference volí členy výboru, předsedu územního svazu a členy územní
dozorčí komise. Dále volí svého zástupce do Republikové rady, Republikové dozorčí
rady a delegáty do Republikového sněmu a jejich náhradníky.
4) Vrcholným orgánem Svazu je Republikový sněm, který tvoří delegáti zvolení
na konferencích územních svazů a členové Republikové rady.
5) Republikový sněm volí předsedu Svazu.
6) Orgány Svazu vykonávají svou působnost v rozsahu určeném Stanovami. Jednání
orgánů upravuje Jednací řád ČRS.
7) Volební období do všech orgánů Svazu je čtyřleté. Po uplynutí funkčního období,
do doby volby nového orgánu, vykonává nadále pravomoci stávající orgán. Volby
nového orgánu se musí konat nejpozději do dvou měsíců, jinak mandát zaniká.
8) Nelze-li z důvodů uvedených v § 23 dodržet volební období a postup ustanovování
všech orgánů spolku uvedený v § 6 odst. 7, prodlužuje se funkční období volených
orgánů na nezbytně nutnou dobu; o opatřeních směřujících k provedení těchto voleb
v hlavním spolku i pobočných spolcích rozhodne Republiková rada.
9) V průběhu volebního období může funkcionáře odvolat ten orgán, který jej zvolil.
10) Člen nesmí vykonávat více funkcí, jsou-li tyto funkce ve vzájemném kontrolním vztahu.
Takové funkce nesmějí vykonávat ani členové či jiné osoby, které jsou podle obecně
závazných právních předpisů považovány za osoby blízké.
Funkcionáři jsou povinni vykonávat svoji funkci tak, aby nedocházelo ke střetu mezi
jejich osobními zájmy a zájmy, které jsou povinni z titulu své funkce prosazovat nebo
hájit.
Funkcionář je povinen zdržet se každého jednání, při kterém mohou jeho osobní zájmy
ovlivnit výkon jeho funkce.
Osobním zájmem se rozumí takový zájem, který přináší funkcionáři, osobě blízké podle
obecných právních předpisů funkcionáře, právnické osobě ovládané funkcionářem nebo
osobou blízkou funkcionáře zvýšení majetku, majetkového nebo jiného prospěchu,
zamezení vzniku případného snížení majetkového nebo jiného prospěchu nebo jinou
výhodu.
§ 7
Místní organizace a její orgány
1) Místní organizace jsou základními organizačními jednotkami Svazu.
2) Ke vzniku místní organizace Svazu je třeba souhlasu výboru územního svazu.
3) Návrh na zřízení místní organizace předkládá výboru územního svazu přípravný výbor
zájemců s potřebným odůvodněním. Podrobnosti stanoví Jednací řád.
4) Orgány místní organizace jsou:
a) členská schůze,
b) výbor,
c) dozorčí komise.
5) Místní organizace Svazu se může rozdělit, sloučit, nebo zaniknout, usnese-li se na tom
členská schůze.
Stránka 8 z 17
6) Místní organizace Svazu může zaniknout též na základě rozhodnutí výboru územního
svazu, je-li tato organizace nefunkční, anebo vyvíjí-li činnost v rozporu se Stanovami.
Rozhodnutí výboru územního svazu podléhá schválení příslušné územní konference.
7) Místní organizace mohou zřizovat a rušit místní skupiny a kluby. Jejich činnost upravuje
Jednací řád.
§ 8
Členská schůze
1) Členská schůze je nejvyšším orgánem místní organizace. Svolává ji výbor podle
potřeby, nejméně jednou ročně. Členská schůze musí být také svolána na základě
požadavku dozorčí komise místní organizace Svazu. Členská schůze může být konána
formou schůze zástupců zvolených v místních skupinách. Zástupci zvolení v místních
skupinách nemohou rozhodovat o záležitostech, kde Stanovy ČRS určují k platnosti
příslušného usnesení kvorum vázané na všechny členy místní organizace. V případě § 7
odst. 6 může členskou schůzi svolat výbor příslušného územního svazu.
2) Členská schůze místní organizace je po svém zahájení schopná usnášet se, je-li přítomna
nadpoloviční většina členů místní organizace nebo zvolených zástupců místních skupin.
3) Není-li členská schůze místní organizace po svém zahájení schopná se usnášet, odloží
se její další průběh o 15 minut. Po uplynutí této doby je členská schůze místní
organizace schopná usnášet se za přítomnosti jakéhokoliv počtu členů místní organizace
nebo zvolených zástupců místních skupin.
4) Členská schůze rozhoduje o všech záležitostech místní organizace, zejména:
a) Schvaluje zprávu o činnosti a výsledcích hospodaření za uplynulé období, plán
činnosti a bere na vědomí roční účetní závěrku, rozpočet na běžný rok a zprávu
dozorčí komise.
b) volí z členů místní organizace nejméně pětičlenný výbor a nejméně tříčlennou
dozorčí komisi místní organizace; může z členů místní organizace provést přímou
volbu předsedy místní organizace,
c) volí z členů místní organizace delegáty a náhradníka na konferenci územního svazu
a navrhuje z členů místní organizace delegáta do Republikového sněmu,
d) rozhoduje o zřízení nebo zrušení místních skupin a klubů, o rozdělení, sloučení
a zániku místní organizace a o majetku místní organizace v souladu s obecně
závaznými předpisy; při zániku s likvidací,
e) rozhoduje o samostatném nebo společném výkonu rybářského práva,
f) schvaluje členský příspěvek podle § 3 odst. 5 písm. a), c) Stanov,
g) schvaluje mimořádný členský příspěvek místní organizace dle § 3 odst. 5 písm. e).
5) Usnesení členské schůze je závazné pro všechny orgány a členy místní organizace.
§ 9
Výbor místní organizace
1) Výbor je výkonným orgánem místní organizace, který spravuje její záležitosti mezi
členskými schůzemi. Zajišťuje plnění usnesení členské schůze, hospodaří s majetkem
místní organizace a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou výlučně vyhrazeny
členské schůzi. O své činnosti předkládá zprávy členské schůzi.
2) Výbor se skládá z předsedy místní organizace, místopředsedy (popř. místopředsedů),
jednatele a dalších členů výboru, zvolených členskou schůzí. Není-li předseda zvolen
přímo členskou schůzí, volí jej výbor na svém prvním zasedání ze svého středu. Výbor
na návrh předsedy dále volí místopředsedu (popř. místopředsedy), jednatele a další
funkcionáře.
3) Schůzi výboru svolává předseda nebo pověřený člen výboru.
4) Mimořádné a neodkladné záležitosti, patřící do působnosti výboru, může mezi
jednáními výboru zařídit předseda, jednatel nebo jiný pověřený člen výboru. K platnosti
jejich opatření je třeba dodatečného schválení výborem na jeho nejbližším zasedání.
5) Výbor zajišťuje školení řádných členů místní organizace a rybářské kroužky.
6) Výbor přijímá opatření k odstranění nedostatků zjištěných dozorčí komisí.
§ 10
Dozorčí komise
1) Dozorčí komise je kontrolním orgánem místní organizace; zprávy o své činnosti
předkládá členské schůzi. O výsledcích provedených kontrol informuje výbor místní
organizace a navrhuje mu opatření k nápravě zjištěných nedostatků; v odůvodněných
případech může navrhnout výboru místní organizace svolání mimořádné členské
schůze.
2) Členové dozorčí komise volí na svém prvním zasedání ze svého středu předsedu.
3) Předseda dozorčí komise nebo jím pověřený člen má právo účastnit se všech schůzí
výboru s hlasem poradním.
4) Dozorčí komise kontroluje veškerou činnost a hospodaření místní organizace a jejích
orgánů a komisí; komise může přizvat ke spolupráci odborníky.
5) Členové dozorčí komise jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se
kterými se při kontrolní činnosti seznámili, pokud se nejedná o povinnost poskytnout
informace dle právního předpisu.
§ 11
Územní svazy a jejich orgány
1) Místní organizace ČRS se sdružují v územní svazy. Ke vzniku územního svazu je nutný
souhlas Republikové rady. Podrobnosti stanoví Jednací řád.
2) Základním úkolem územních svazů je organizovat územní rybolov, koordinovat činnost
místních organizací, poskytovat jim odbornou a metodickou pomoc a služby, chránit a
prosazovat zájmy Svazu a jeho členů.
3) Orgány územních svazů jsou:
a) územní konference,
b) výbor územního svazu,
c) územní dozorčí komise.
4) Územní svaz se rozdělí nebo zanikne, rozhodnou-li o tom dvě třetiny místních
organizací v něm sdružených usnesením územní konference.
§ 12
Územní konference
1) Územní konference je nejvyšším orgánem územního svazu. Územní konferenci tvoří
delegovaní zástupci všech místních organizací a členové výboru územního svazu.
2) Územní konference se schází podle potřeby, nejméně však jednou za dva roky. Svolává
ji výbor územního svazu. Musí být také svolána, usnese-li se na tom výbor územního
svazu dvoutřetinovou většinou, nebo požádají-li o to dvě třetiny místních organizací,
nebo usnese-li se na tom územní dozorčí komise dvoutřetinovou většinou hlasů svých
členů.
3) Územní konference zejména:
a) stanoví hlavní zásady činnosti a cíle hospodaření,
b) schvaluje zprávu o činnosti územního výboru a rozhoduje o majetku územního
svazu a jeho použití,
c) schvaluje mimořádný členský příspěvek územního svazu podle § 3 odst. 5 písm. e),
zásady a pravidla jeho užití,
d) z členů místních organizací sdružených v územním svazu volí předsedu územního
svazu, nejméně sedm dalších členů výboru územního svazu a nejméně pětičlennou
územní dozorčí komisi,
e) z členů místních organizací sdružených v územním svazu volí jednoho člena do
Republikové rady a jeho náhradníka, jednoho člena Republikové dozorčí rady a jeho
náhradníka, a jednadvacet zástupců a jejich náhradníky do Republikového sněmu,
f) bere na vědomí zprávu územní dozorčí komise a zprávu o výsledcích hospodaření
za uplynulé období,
g) stanoví pravidla výkonu rybářského práva v rybářských revírech, které jsou ve
společném rybolovu a hospodaření, a ceny povolenek platných na těchto revírech,
h) rozhoduje o majetkovém vypořádání v případě rozdělení nebo zániku územního
svazu.
4) Usnesení územní konference je závazné pro všechny organizační jednotky i orgány
územního svazu a všechny členy místních organizací sdružených v územním svazu.
§ 13
Výbor územního svazu
1) Výbor územního svazu je výkonným orgánem územního svazu, který spravuje jeho
záležitosti v období mezi územními konferencemi. Zajišťuje plnění usnesení územní
konference, hospodaří s majetkem územního svazu a rozhoduje o všech záležitostech,
které nejsou vyhrazeny územní konferenci. O své činnosti předkládá zprávy územní
konferenci. Svolává jej předseda územního svazu.
2) Výbor územního svazu schvaluje roční hospodářský plán, rozpočet a roční účetní
závěrku.
3) Úkolem výboru územního svazu je poskytovat odbornou a metodickou pomoc a služby
místním organizacím, koordinovat jejich činnost a zabezpečovat společný rybolov a
hospodaření na rybářských revírech.
4) Výbor územního svazu přijímá opatření k odstranění zjištěných nedostatků uvedených
ve zprávě územní dozorčí komise.
5) Výbor územního svazu na své ustavující schůzi volí na návrh předsedy ze svého středu
místopředsedu (popř. místopředsedy) a další funkcionáře; nebyl-li některý z návrhů
předsedy schválen, nebo nebyl-li návrh vůbec podán, navrhují místopředsedu
(místopředsedy) a další funkcionáře členové výboru územního svazu. Předseda
územního svazu je současně předsedou výboru územního svazu. Výbor rozhoduje o
obsazení pozice jednatele územního svazu z členů ČRS, který je z titulu této pozice
členem výboru územního svazu. Jeho činnost je řízena a kontrolována předsedou výboru
územního svazu.
6) Výbor územního svazu pověřuje (jmenuje) podle § 5 odst. 5 jednoho příkazce územního
svazu, jeho jediného zástupce a volí tříčlenný kárný senát a jeho náhradníky z členů
ČRS.
7) Výbor územního svazu zřizuje pro plnění svých úkolů sekretariát v nezbytně nutném
rozsahu.
8) Sekretariát výboru územního svazu je řízen jednatelem, který za činnost sekretariátu
odpovídá předsedovi. Jednatel i ostatní zaměstnanci jsou vůči územnímu svazu
v pracovním poměru, který vzniká uzavřením pracovní smlouvy.
§ 14
Územní dozorčí komise
1) Územní dozorčí komise je kontrolním orgánem územního svazu. O výsledcích své
činnosti informuje výbor územního svazu; zprávu o výsledcích své činnosti předkládá
územní konferenci.
2) Členové územní dozorčí komise volí na svém prvním zasedání ze svého středu
předsedu.
3) Územní dozorčí komise kontroluje veškerou činnost a hospodaření územního svazu
a jeho orgánů, poskytuje odbornou a metodickou pomoc dozorčím komisím místních
organizací.
4) Předseda územní dozorčí komise nebo jím pověřený člen má právo účastnit se všech
schůzí výboru územního svazu a zasedání odborů a komisí s hlasem poradním a
seznamuje výbor s výsledky provedených kontrol a předkládá výboru územního svazu
návrhy k přijetí opatření k odstranění zjištěných nedostatků.
5) Na žádost výboru územního svazu, výboru nebo dozorčí komise místní organizace,
provádí další kontrolní činnost v rámci působnosti územního svazu; komise může
přizvat ke spolupráci odborníky.
6) Územní dozorčí komise provádí kontrolu v místních organizacích i bez souhlasu těchto
jednotek, jedná-li se o majetkové vztahy, jejichž účastníky jsou územní svaz a místní
organizace.
7) Členové dozorčí komise jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se
kterými se při kontrolní činnosti seznámili, pokud se nejedná o povinnost poskytnout
informace dle právního předpisu.
§ 15
Republikové orgány Svazu
1) Republikovými orgány Svazu jsou:
a) Republikový sněm,
b) Republiková rada,
c) Republiková dozorčí rada.
§ 16
Republikový sněm
1) Nejvyšším orgánem Svazu je Republikový sněm, který tvoří delegáti zvolení
na konferencích územních svazů a členové Republikové rady.
2) Republikový sněm se schází podle potřeby, nejméně však jednou za dva roky. Svolává
jej Republiková rada. Sněm musí být též svolán, požádají-li o to alespoň tři územní svazy
usneseními územních konferencí nebo třetina všech místních organizací usneseními
členských schůzí, případně usnese-li na tom Republiková dozorčí rada dvoutřetinovou
většinou hlasů svých členů.
3) Do působnosti Republikového sněmu náleží zejména:
a) schvalovat Stanovy, jejich změny a doplňky,
b) schvalovat zprávu Republikové rady o její činnosti a hospodaření za uplynulé
období,
c) stanovit hlavní zásady činnosti a hospodaření Svazu,
d) rozhodovat o majetku Svazu a o jeho použití (§ 19 odst. 6),
e) schvalovat výši členských příspěvků podle § 3 odst. 5 písm. b), e) Stanov a zásady
pro jejich rozdělení na jednotlivé organizační jednotky Svazu,
f) volit předsedu Svazu z členů ČRS, který je současně z titulu své funkce předsedou
Republikové rady,
g) brát na vědomí zprávu Republikové dozorčí rady,
h) rozhodovat o případném rozdělení nebo sloučení Svazu,
i) rozhodovat o zániku Svazu a způsobu majetkového vypořádání; k platnosti usnesení
o zániku Svazu je zapotřebí souhlasu dvou třetin všech místních organizací.
4) Usnesení Republikového sněmu je závazné pro všechny organizační jednotky i orgány
a všechny členy Svazu.
§ 17
Republiková rada
1) Republiková rada je nejvyšším výkonným orgánem Svazu, který koordinuje činnost
územních svazů, poskytuje odbornou a metodickou pomoc a služby všem organizačním
jednotkám Svazu.
2) Republiková rada se sestává z předsedy Svazu, jednatele Svazu, z předsedů územních
svazů a členů zvolených na územních konferencích.
3) Republiková rada spravuje záležitosti Svazu v období mezi konáním Republikových
sněmů. Zajišťuje plnění usnesení Republikových sněmů, hospodaří s majetkem Svazu
a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny Republikovému sněmu.
O své činnosti předkládá zprávy Republikovému sněmu.
4) Republiková rada se schází zpravidla jedenkrát za měsíc. Svolává ji předseda Svazu.
5) Úkolem Republikové rady je zejména:
a) organizovat celosvazový rybolov a hospodaření,
b) poskytovat odbornou a metodickou pomoc a služby územním svazům
a koordinovat jejich činnost,
c) schvalovat a vydávat Jednací řád ČRS, jeho změny a doplňky,
d) schvalovat rozsah územní působnosti jednotlivých územních svazů,
e) volit, na návrh předsedy, ze svého středu místopředsedu (popř. místopředsedy);
nebyl-li návrh předsedy schválen, nebo nebyl-li návrh vůbec podán, navrhují
místopředsedu (popř. místopředsedy) členové rady,
f) schvalovat obsazení dalších potřebných funkcí,
g) rozhodovat o obsazení pozice jednatele Svazu, který je členem Republikové rady,
h) schvalovat rozpočet pro příslušný kalendářní rok a roční účetní závěrku,
i) přijímat opatření k odstranění zjištěných nedostatků uvedených ve zprávě
Republikové dozorčí rady.
6) Republiková rada zřizuje pro plnění svých úkolů sekretariát Republikové rady.
7) Sekretariát je řízen jednatelem, který za činnost sekretariátu odpovídá předsedovi
Svazu. Jednatel je řízen a kontrolován předsedou Republikové rady. Jednatel a ostatní
zaměstnanci jsou vůči Svazu v pracovním poměru, který vzniká uzavřením pracovní
smlouvy.
§ 18
Republiková dozorčí rada
1) Republiková dozorčí rada je nejvyšším kontrolním orgánem Svazu a jeho orgánů. O
výsledcích své činnosti informuje Republikovou radu a předkládá návrhy k přijetí
opatření k odstranění zjištěných nedostatků; zprávu o výsledcích své činnosti předkládá
Republikovému sněmu.
2) Republiková dozorčí rada se skládá z členů zvolených na územních konferencích.
Na své ustavující schůzi volí ze svého středu předsedu a místopředsedu.
3) Republiková dozorčí rada kontroluje veškerou činnost a hospodaření republikových
orgánů Svazu, poskytuje odbornou a metodickou pomoc dozorčím komisím územních
svazů. Předseda Republikové dozorčí rady nebo jím pověřený člen má právo účastnit
se všech schůzí Republikové rady, odborů a komisí s hlasem poradním. Republikovou
radu seznamuje s výsledky provedených kontrol.
4) Na žádost orgánu kterékoli organizační jednotky Svazu provádí další kontrolní činnost
v rámci působnosti Svazu. Republiková dozorčí rada může přizvat ke spolupráci
odborníky.
5) Republiková dozorčí rada provádí kontrolu v místních organizacích a územních svazech
i bez souhlasu těchto jednotek, jde-li o majetkové vztahy, jejichž účastníky jsou
Republiková rada a územní svaz nebo Republiková rada a místní organizace.
6) Členové Republikové dozorčí rady jsou povinni zachovávat mlčenlivost o
skutečnostech, se kterými se při kontrolní činnosti seznámili, pokud se nejedná o
povinnost poskytnout informace dle právního předpisu.
ČÁST III.
§ 19
Zásady hospodaření a majetek Svazu
1) Svaz a všechny jeho organizační jednotky hospodaří podle schválených hospodářských
plánů a rozpočtů.
2) Majetek Svazu je ve vlastnictví místních organizací, územních svazů nebo Svazu jako
celku.
3) Majetek místních organizací, územních svazů a Svazu jako celku tvoří:
a) dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek, dlouhodobý finanční majetek a oprávky
k dlouhodobému majetku,
b) krátkodobý majetek tj. zásoby, pohledávky, krátkodobý finanční majetek a jiná aktiva.
4) Zdrojem majetku místních organizací, územních svazů a Svazu jako celku jsou:
a) stávající majetek a majetková práva,
b) majetek získaný koupí, vlastním hospodařením nebo jiným způsobem,
c) podíl z členských příspěvků (známky a povolenky k lovu ryb),
d) výnosy z kapitálových vkladů a úroky,
e) dary, dotace, případně jiné příspěvky státu, obcí a dalších právnických a fyzických
osob,
f) jiné zdroje.
5) Svaz a všechny jeho organizační jednotky mohou vytvářet v rámci tvorby vlastních
zdrojů na základě rozhodnutí příslušného orgánu fondy a další zdroje, potřebné k plnění
poslání Svazu.
6) S majetkem Svazu se při zániku Svazu naloží podle rozhodnutí Republikového sněmu.
ČÁST IV.
§ 20
Statutární orgány
1) Jménem Svazu jedná:
- předseda,
- jednatel.
2) Jménem územního svazu jedná:
- předseda územního svazu,
- jednatel územního svazu.
3) Jménem místní organizaci jedná:
- předseda místní organizace,
- jednatel místní organizace.
Osoby uvedené v odst. 1 až 3 podepisují též písemnosti.
4) V případě, že předseda nebo jednatel nemůže vykonávat svoji funkci, zastupuje je
místopředseda v plném rozsahu jejich práv a povinností.
5) Nemůže-li zvolený člen Republikové rady nebo zvolený člen Republikové dozorčí rady
vykonávat svoji funkci, zastupuje jej zvolený náhradník.
6) V případě, že předseda územního svazu nemůže vykonávat funkci člena Republikové
rady, zastupuje jej místopředseda v plném rozsahu jeho práv a povinností.
7) Jednotlivé orgány mohou zmocnit k zastupování na základě a v rozsahu udělené plné
moci jiné členy Svazu, zaměstnance Svazu nebo jeho organizačních jednotek, popř.
další osoby.
8) Statutární orgány jednají samostatně; je-li k platnosti právních jednání předepsána
písemná forma, je třeba podpisů dvou oprávněných zástupců.
§ 21
Náhrady funkcionářů
1) Funkcionáři Svazu mají právo na poskytnutí náhrady výdajů v souvislosti s výkonem
funkce podle platných právních předpisů, vnitřních předpisů Svazu a jeho organizačních
jednotek.
2) Za činnost v souvislosti s výkonem funkce ve Svazu může být funkcionářům poskytnuta
finanční odměna.
§ 22
Odpovědnost za škodu
1) Nároky z odpovědnosti za škodu vůči členům uplatňuje za místní organizace výbor
místní organizace. Vůči funkcionářům jednotlivých orgánů ČRS tyto nároky uplatňuje
příslušná dozorčí komise.
2) Tyto nároky mohou být uplatněny u soudu.
§ 23
Činnost Svazu za nouzového stavu nebo krizového řízení
1) Republiková rada je za situace vyhlášeného stavu nouze, krizového stavu nebo
mimořádných opatření orgánů státní správy oprávněna přijímat mimořádná opatření i
ve věcech, které jsou v působnosti Republikového sněmu, s výjimkou volby předsedy
svazu a rozdělení, sloučení nebo zániku Svazu.
2) Mimořádná opatření přijatá podle odst. 1 musí být schválena nejméně dvěma třetinami
všech členů Republikové rady.
3) Výbor územního svazu je za situace vyhlášeného stavu nouze, krizového stavu nebo
mimořádných opatření orgánů státní správy oprávněn přijímat mimořádná opatření i ve
věcech, které jsou v působnosti územní konference, s výjimkou volby předsedy
územního svazu, členů výboru a dozorčí komise územního svazu, volby člena
Republikové rady a jeho náhradníka, volby člena Republikové dozorčí rady a jeho
náhradníka, a zástupce územního svazu a jejich náhradníky do Republikového sněmu a
rozdělení nebo zániku územního svazu.
4) Mimořádná opatření přijatá podle odst. 3 musí být schválena nejméně dvěma třetinami
všech členů výboru územního svazu.
5) Výbor místní organizace je za situace vyhlášeného stavu nouze, krizového stavu nebo
mimořádných opatření orgánů státní správy oprávněn přijímat mimořádná opatření i ve
věcech, které jsou v působnosti členské schůze, s výjimkou volby členů výboru a členů
dozorčí komise místní organizace, volby delegátů a náhradníka na konferenci územního
svazu, rozhodování o zřízení nebo zrušení místních skupin a klubů a rozdělení, sloučení
nebo zániku místní organizace.
6) Mimořádná opatření přijatá podle odst. 5 musí být schválena nejméně dvěma třetinami
všech členů výboru místní organizace.
§ 24
Přechodná a závěrečná ustanovení
1) Stanovy Českého rybářského svazu, z. s., byly schváleny usnesením
XIX. Republikového sněmu ČRS dne 24. 9. 2022. Nabývají účinnosti dne 25. 9. 2022.
2) Současně pozbývají platnosti Stanovy Českého rybářského svazu, z. s., schválené
usnesením XVIII. Republikového sněmu ČRS dne 20. 11. 2021.
3) Kárná řízení zahájená do 31. 12. 2021 se dokončí podle stávajících předpisů